DevOps engineer: Co dělá a jak se jím stát?

Inženýr DevOps je jednou z pozic, které si v posledních letech vysloužily poměrně velkou pozornost. Abychom lépe pochopili, co takový inženýr dělá, je důležité vědět, co DevOps vlastně znamená. V dnešním článku vám vysvětlíme všechny podrobnosti.

DevOps – co to je?

DevOps je pojem, který je téměř v každém odborném článku nebo literatuře vysvětlován jinak. Zjednodušeně však lze říci, že se jedná o speciální metodu zabývající se vývojem softwaru. Jeho hlavním účelem je zlepšit spolupráci a komunikaci mezi vývojáři a dalšími odborníky.

Koncept DevOps je relativně nový. Poprvé byl použit kolem roku 2007, kdy odborníci začali hovořit o obavách z tradičního modelu vývoje softwaru. Fungovalo to tak, že vývojáři, kteří psali kód, pracovali nezávisle a odděleně od těch, kteří kód nasazovali a dále zpracovávali. Tyto procesy často způsobovaly zbytečné chyby nebo komplikace, kterým se dalo předejít komunikací.

Pojem DevOps je odvozen ze dvou anglických termínů, vývoj (development) a provoz (operations), a odráží proces integrace těchto disciplín do jednoho kontinuálního procesu.

Vzestup DevOps

Metoda DevOps přináší řadu výhod, díky nimž si ji oblíbilo mnoho firem, organizací a společností. Největší z nich je pravidelná komunikace mezi odborníky, kteří pracují v oblasti IT. To zvyšuje přesnost výsledků a snižuje náklady na nákladné opravy.

V současné době je poptávka po zkušených inženýrech DevOps vysoká, zejména v bankovním a telekomunikačním sektoru. Zájem však pomalu roste i mezi společnostmi působícími v odvětví elektronického obchodování.

Jak DevOps funguje?

DevOps zahrnuje spolupráci vývojářů a IT provozu v průběhu celého životního cyklu produktu s cílem zvýšit rychlost a kvalitu softwaru. Jedná se o nový způsob práce, který má mnoho pozitiv pro týmy IT a organizace nebo organizace, které používají různé programy nebo software, jako jsou banky nebo e-shopy.

V modelu DevOps klasické týmy vývojářů a dalších odborníků úzce spolupracují nebo se spojují do jednoho. V tomto týmu spolupracují inženýři v průběhu celého životního cyklu aplikace, od vývoje a testování až po nasazení a provoz. Vzájemně spolu komunikují, aby dosáhli co nejpřesnějších a nejlepších výsledků.

Týmy DevOps používají k automatizaci a zrychlení procesů více nástrojů, což pomáhá zvyšovat spolehlivost a zajišťuje lepší výsledky. V současné době je k dispozici široká škála nástrojů, díky nimž si každý profesionál může najít své.

Co dělá DevOps engineer?

Náplň práce inženýra DevOps je poměrně pestrá. Jeho hlavním úkolem je však pomoci překlenout mezeru nebo propast, která může vzniknout mezi některými odborníky nebo týmy. Inženýr DevOps komunikuje se všemi, což zvyšuje produktivitu a efektivitu.

Inženýr DevOps pak také zajišťuje, aby byl konečný výsledek vysoce kvalitní a přesně podle potřeb společnosti nebo klienta. Mezi další pracovní povinnosti patří například tyto úkoly:

• péče o hladký tok informací,
• vytvoření infrastruktury projektu,
• výběr optimální technologie,
• řízení iterací projektu.

Inženýři DevOps používají řadu nástrojů, které jim pomáhají automatizovat pracovní procesy a zároveň umožňují sledovat práci jednotlivých zaměstnanců.

Vlastnosti DevOps engineera

Každý, kdo se chce stát DevOps engineerem, musí mít několik vlastností. Patří mezi ně:

• Základní znalosti programování – DevOps specialista musí znát základy programování, aby věděl, zda ostatní pracovníci dělají správnou věc a zda výsledek nejen odpovídá zadání, ale také potřebné kvalitě.
• Znalost základních protokolů a síťových služeb – platí zde totéž co u programování. Teprve když inženýr zná alespoň základy, ví, zda ostatní pracovníci postupují správně.
• Znalost programovacích jazyků – DevOps engineer nemusí být programátor Javy vyšší úrovně, aby mohl tuto práci vykonávat. Základní znalost oblíbených a známých programovacích jazyků, jako je Java, Python nebo C++, by však neměla chybět.
• Komunikační dovednosti – protože se DevOps specialista snaží překlenout propast mezi některými zaměstnanci, kteří jinak pracovali sami nebo v menších oddělených týmech, musí umět komunikovat, a to tak, aby nevznikaly komunikační šumy, které by mohly vést k různým zbytečným komplikacím.

Další vlastnosti a dovednosti závisí na tom, v jakém prostředí DevOps bude inženýr pracovat a na čem bude pracovat. Například odborníci na DevOps v bankovním sektoru musí mít jiné specifické vlastnosti než ti, kteří pracují v odvětví online obchodu.

Techniky DevOps

Inženýři DevOps používají několik technik a postupů, jako jsou například:

• monitorování,
• kontinuální integrace, kontinuální dodávka, kontinuální nasazení,
• kontajnerizace.

Monitorování

Tato technika sleduje jednotlivé pracovní postupy a upozorňuje na případné problémy nebo komplikace. Kromě upozornění vás systém může na chybu upozornit, čímž vám ušetří spoustu času a peněz. Místo zdlouhavého hledání se můžete rovnou pustit do řešení problémů.

Je však důležité mít na paměti, že pokud chcete, aby vám monitorování skutečně přineslo všechny výše uvedené výhody, musíte jej správně nastavit.

Continuous integration, continuous delivery, continuous implementation

Tato technika se často označuje zkratkami CI/CD. Continuous integration (kontinuální integrace) neboli CI je automatické sestavování verzí, jejich kontrola a následné hlášení.

Druhou technikou je Continuous delivery neboli CD. V tomto případě se jedná o proces, při kterém jsou změny v aplikaci testovány, zda neobsahují chyby, a teprve poté jsou odeslány do úložiště. Kromě toho bychom neměli zapomínat na continuous implementation (kontinuální nasazení), které se týká automatického odesílání změn z úložiště do produkce.

Kontejnerizace

Tato metoda se používá k oddělení procesů od zbytku softwaru. Výhodou kontejnerů je, že se velmi snadno a rychle zapínají a vypínají, což usnadňuje vytváření, nasazování a spouštění aplikací.

Když se rozhodnete vytvořit kontejner, měli byste se držet pravidla – jeden kontejner = jedna služba. Pak je třeba myslet na další tři základní principy kontejnerizace, a to na:

• standardnost,
• jednoduchost,
• izolace.

DevOps cycle – cyklus DevOps

DevOps se vyznačuje kontinuitou, a proto jej mnozí odborníci zobrazují v podobě nekonečné smyčky. Pomocí něj mohou ukázat různé fáze životního cyklu DevOps, které se navzájem ovlivňují. Fáze a jejich počet se opět liší podle toho, jaký zdroj čtete.

Cyklus DevOps se však obvykle skládá z:

Objevení

V rámci přípravného procesu musí týmy prozkoumat oblast, ve které budou pracovat, sepsat všechny nápady, vzájemně komunikovat a stanovit priority. Nápady musí být v souladu se strategickými cíli a s tím, co chce zákazník, klient nebo nadřízený.

Plánování

Po sepsání všech nápadů si týmy musí společně sednout a naplánovat jednotlivé kroky tak, aby byly procesy rychlé a efektivní. V případě potřeby může inženýr DevOps rozdělit práci na menší části a přidělit ji jednotlivým členům týmu.

Budování

Když týmy začnou pracovat na jednotlivých úkolech, je nezbytné, aby spolu komunikovaly. Jedině tak lze zajistit přesné a kvalitní výsledky. Pro zlepšení komunikace je k dispozici DevOps engineer, který řeší spory nebo různé komplikace.

Testování

Když jsou jednotlivé pracovní úkoly sloučeny do jednoho a je vytvořena první verze softwaru, může proběhnout první testování. Automatizované testy ukáží, kde jsou problémy a co by se dalo zlepšit.

Nasazení

Dalším krokem životního cyklu je nasazení úspěšně otestovaného kódu do výroby. Pomocí této metody mohou týmy pravidelně přicházet s novými funkcemi, které rozšiřují možnosti využití softwaru.

Zprovoznění

Služby DevOps týmů zahrnují také implementaci, konfiguraci a údržbu celé IT infrastruktury. Jednotliví odborníci musí opět spolupracovat, aby byl proces rychlý a bezproblémový.

Pozorování

Díky pečlivému pozorování mohou týmy předem zjistit, kde je problém, a jak jej odstranit dříve, než ovlivní rychlost nebo funkčnost konečného produktu. K pozorování a upozorňování lze použít řadu praktických nástrojů, které šetří čas a energii zaměstnanců.

Průběžné hodnocení a zpětná vazba

Týmy DevOps by měly vyhodnocovat každé vydání produktu. Hodnocení by mělo obsahovat všechny informace o nevýhodách a výhodách softwaru. Členové týmu tak mohou zlepšit své postupy a vyvarovat se některých chyb v budoucnu.

Hodnocení by mělo zahrnovat také zpětnou vazbu od zákazníků nebo klientů, kteří budou software používat.

Výhody DevOps

DevOps má řadu výhod, díky nimž je pro mnoho podniků a organizací velmi populární. To jsou jeho největší výhody:

Rychlost

Týmy, které používají DevOps, dosahují výsledků mnohem rychleji a kvalitněji než týmy, které DevOps nepoužívají. Zpráva společnosti DORA z roku 2019 zjistila, že profesionální týmy DevOps nasazují nové projekty 208krát častěji a 106krát rychleji než běžné týmy. Díky tomu může DevOps nejen urychlit jednotlivé procesy, ale také pravidelně testovat a zlepšovat všechny výstupy.

Lepší spolupráce

Základem DevOps je zlepšení spolupráce mezi jednotlivci a týmy pracujícími na stejném úkolu nebo projektu. Pravidelná komunikace šetří čas, urychluje procesy, zabraňuje komunikačnímu šumu a přináší přesnější a kvalitnější výsledky.

Rychlé nasazení

Protože jednotliví zaměstnanci spolu neustále komunikují a zrychlují svou práci, mohou být výsledné produkty nasazeny mnohem rychleji. Tímto způsobem lze zahájit testování dříve a provádět je v pravidelnějších intervalech.

Kvalita a spolehlivost

Průběžná komunikace a pravidelné testování zvyšují kvalitu a spolehlivost konečného produktu. Jednotlivé týmy se tak vyhnou zbytečným chybám, které by mohly způsobit problém hned při testování nebo později při používání softwaru či aplikace.

Zabezpečení

Další velkou výhodou je zabezpečení, které je do produktu zabudováno prostřednictvím aktivních bezpečnostních auditů a opakovaného testování pracovních postupů a celé aplikace nebo jiného finálního produktu.